hudba - KOZELEK Tomáš
text - Miroslav Továrek
Po tmě na stín – chceš si hrát.
Slovy na rtech – zkoušíš psát.
Svým tělem do mě vstoupíš – jak sen, co má se zdát.
V růži skryté znamení – doteky tvé promění.
V ruce plné touhy – co čas zastaví.
Vlny těl se roztříští – o okamžik nejbližší.
Prostor, co v nás zbývá – se vášní zaplaví.
Ozvěnou v nás proletí – dějiny všech staletí.
Pořád je to stejný – a pořád prokletý.
Tak do mě vejdi – napořád.
Svou lásku dej mi – jak to mám rád.
Tak do mě vejdi – přestaň se bát.
Svou lásku dej mi…
Na stín už si nechci hrát – slovy na rtech bát se psát.
Do tvého těla vstoupím – jak sen co má se stát.
Ať ozvěnou v nás proletí – dějiny všech prokletých.
Pořád je to stejný – v každém století.